
6 minut čtení · pro každého, kdo chce rozumět sýru
Když jsem v roce 1995 začínal, knihu mi nikdo nenahradil. Návod říkal „přidej kulturu, počkej, přidej syřidlo, počkej, krájej“. Když mi sýr nevyšel, neměl jsem ponětí proč.
Trvalo mi roky, než jsem pochopil, že sýrařství není o receptu. Je o pěti principech, které se v každém sýru dějí v určitém pořadí. Když je pochopíš, každý recept ti začne dávat smysl. Najednou víš, kdy něco doplnit, kdy ubrat, kdy počkat.
V tomhle textu ti je popíšu tak, jak bych si přál, aby je někdo popsal mně tehdy.
Mléko obsahuje cukr — laktózu. Bakterie mléčného kvašení (BMK), které přidáme jako kysací kulturu, laktózu rozkládají a vznikne kyselina mléčná.
Tím začne klesat pH mléka. Mléko není neutrální, ale mírně kyselé — kravské má pH okolo 6,8, kozí je kyselejší, kolem 6,4. Bakterie pH postupně tlačí níž — k 6,3, 6,0, 5,5 a hlouběji.
Tahle změna pH je motorem všeho, co následuje. Bez ní bys neměl dobrý sýr.
Z praxe: teplota určuje rychlost. Při 32 °C bakterie pracují jako blázni — pH klesá rychle. Při 22 °C je tempo o polovinu pomalejší. Volba teploty a času kultivace závisí na typu sýra, který chceš dělat.
Syřidlo je enzym chymosin. Získává se z žaludku telete (živočišné), z mikrobů (mikrobiální), nebo z rostlin. Bez ohledu na zdroj dělá vždy totéž: změní mléko v sýřeninu.
Mléčný kasein (hlavní bílkovina mléka) má v sobě „čepičku“, která drží částečky kaseinu rozptýlené — proto je čerstvé mléko tekuté. Když chymosin tu čepičku odštěpí, kasein se začne shlukovat a tvoří gel. Tomu se říká flokulace. V mléce vzniká pevná hmota — sýřenina.
Klíčová věc: flokulaci hodně ovlivňuje pH a teplota. Při 30 °C a pH 6,4 je syřidlo nejaktivnější. Při příliš nízké teplotě nebo příliš vysokém pH je flokulace pomalá nebo nedokonalá. V tomhle je rozdíl mezi „vyšlo to“ a „nevyšlo to“.
Vzniklý gel zpočátku drží vápník, který v mléce funguje jako lepidlo mezi částečkami kaseinu.
Jak pH klesá pod 5,2, vápník se postupně uvolňuje. Sýr přestává být pružný a získává typickou „lámavou“ strukturu mladých sýrů.
Při pH 4,6 se kasein srazí úplně — i bez syřidla. To je výchozí stav pro tvarohové sýry francouzského typu (kyselá cesta). Když přejedeš pH 5,2 dolů ve špatnou chvíli, výsledek bude tažný (jako pasta filata), hořký nebo nepoužitelný.
Klíčové body pH:
Po vytvoření gelu přijde čas na krájení. Sýřenina se rozdělí harfou sýřařskou nebo nožem na zrna. Velikost zrna určuje, jaký sýr nakonec vznikne:
Při krájení a následném míchání zrno vypouští syrovátku. Tomu se říká synereze — vytlačování syrovátky ze sýřeniny. Čím déle a tepleji zrno mícháme, tím víc syrovátky vypustí, tím sušší a tvrdší sýr nakonec bude.
Z praxe: tady se rozhoduje 90 % o tom, jaký sýr vznikne. Stejné mléko, stejná kysací kultura, stejné syřidlo — jiná velikost zrna a jiný způsob míchání = úplně jiný sýr.
Po formování přijde solení. Sůl plní tři role:
Sůl se přidává buď v solance (Gouda, Edam), suchá na povrch (Camembert, Reblochon, Saint-Nectaire), nebo přímo do těsta (čedar — solení v zrnu).
A pak začíná zrání — pomalá, řízená přeměna těla sýra během týdnů a měsíců:
Když si uvědomíš, že sýr není jeden krok, ale pět principů, najednou víš, proč se věci v receptu dějí v daném pořadí.
Tohle je rámec, který používá Akademie sýraře — můj systém 9 technologií výroby sýrů. Každá technologie kombinuje pět principů v jiném pořadí a poměru. Když znáš principy, technologie ti dají pochopit, proč Camembert není čedar, i když oba začínají stejným mlékem.
Pokud tě těchto pět principů zaujalo a chceš jít hlouběji:
➡️ Stáhni si průvodce zdarma „Než začneš dělat sýr — 9 klíčových rozhodnutí“ — devět otázek, na které si potřebuješ odpovědět dřív, než pustíš mléko do hrnce.
➡️ Klub sýraře je domov pro každého, kdo to s domácí výrobou sýrů myslí vážně. Členství ti otevírá Akademii sýraře — kompletní online kurz s 25 lekcemi a mým systémem 9 technologií.
Petr Rys — syrar.cz · lektor sýrařství · více než 25 let praxe · exkluzivní distributor Coquard kultur v ČR