
6 minut čtení · pro každého, kdo má rád Goudu a Edam
Holandské sýry vznikají variantou polotvrdé technologie — jen se v ní část syrovátky odebere a nahradí teplou vodou. Tomu se říká praní zrna. Vyplaví se laktóza, zvedne se teplota a sýr získá svou typickou hladkou, jemnou a mírně sladkou strukturu. Tak vzniká Gouda, Edam nebo Havarti.
Tahle technologie vychází přímo z polotvrdých sýrů (Technologie 5). Skoro všechno je stejné — sladké srážení, krájení na střední zrno, zrání. Liší se jedním zásadním krokem: praním zrna teplou vodou. A právě ten dělá z obyčejného polotvrdého sýra Goudu.
Holandský typ mám rád jako příklad toho, jak jeden krok navíc úplně změní charakter sýra. V textu ti ukážu, co se při praní zrna vlastně děje.
Začátek je shodný s pětkou: mléko srazí syřidlo, sýřenina se nakrájí na střední zrno a začne se míchat.
Pak ale přijde krok, který polotvrdé sýry neznají. Odebereš část syrovátky a nahradíš ji teplou vodou, zhruba o teplotě 50 až 60 °C. Zrno se tím promyje a prohřeje.
Tomuhle se říká praní zrna. Je to jediný, ale zásadní rozdíl oproti běžnému polotvrdému sýru — a stojí za vším, čím je Gouda Goudou.
Z praxe: není to o přidání chuti. Je to o odebrání cukru a o teplotě. Obojí mění hotový sýr víc, než by člověk čekal.
Hlavní účinek praní zrna je v cukru. Když odebereš syrovátku a nahradíš ji vodou, vyplavíš ze zrna část laktózy.
Méně laktózy znamená, že bakterie mají míň cukru ke zkvašení. Sýr se tedy méně okyselí — pH neklesne tak hluboko jako u jiných sýrů. Tělo Goudy zůstává jemné, mírně sladké a vláčné, nikdy ostře kyselé.
Tohle je důvod, proč Gouda chutná „kulatě“ a hladce. Není to náhoda chuti, je to přímý důsledek toho, že se ze zrna odplavil cukr.
Praní má i druhý účinek: teplá voda zvedne teplotu zrna.
Vyšší teplota přiměje zrno vypustit víc syrovátky a získat pružnější, hladší texturu. Gouda se díky tomu drží mezi měkkými a tvrdými sýry, ale s typicky poddajným, „gumovějším“ tělem, které se krásně krájí.
Je to mírnější obdoba toho, co dělají tvrdé sýry dohříváním zrna nad padesát stupňů — jen tady teplo dodáš vodou, ne přímým ohřevem, a jdeš na nižší teplotu.
Holandské sýry mají ještě jeden chytrý trik: formují se pod hladinou syrovátky.
Když zrno spojuješ a formuješ ponořené, mezi zrna se nedostane vzduch. Tělo sýra je pak hladké, souvislé, bez vzduchových dutin — přesně ta čistá struktura, jakou od Goudy a Edamu znáš.
Po lisování přijde nasolení v solném roztoku (20 % soli). Pevná struktura holandských sýrů ponoření snese — narozdíl od měkkých sýrů, které se solí jen nasucho na povrch. Mladá Gouda potřebuje zhruba dvě hodiny solného roztoku na kilo sýra.
Klíčová věc: formování pod syrovátkou je důvod, proč je řez Goudou tak čistý. Vzduch v sýřenině by udělal nepravidelné dutiny.
Holandský typ je odbočka z polotvrdé pětky. Stojí na stejném základu, jen ho upravuje praním zrna.
Když si to srovnáš: polotvrdé sýry (5) jsou „čistá“ verze, holandský typ (7) odebírá syrovátku a doplňuje teplou vodu, a čedarová cesta (8) místo toho čedaruje sýřeninu do bodu tažnosti. Všechny tři vychází z polotvrdé pětky — jen každá řeší syrovátku a texturu jinak.
Proto se vyplatí mít pětku v malíku. Holandský typ je pak jen „pětka, která se vypere“.
Když si uvědomíš, že Gouda je polotvrdý sýr s vypraným zrnem, dávají smysl všechna její pravidla:
Tohle je Technologie 7 z mého systému devíti technologií — první z dvou odboček polotvrdé pětky. Druhou je čedarová cesta (8), kde se sýřenina místo praní čedaruje až do tažnosti.
Pokud tě holandská technologie zaujala a chceš jít hlouběji:
➡️ Stáhni si zdarma „Než začneš dělat sýr — 9 klíčových rozhodnutí“ — devět otázek, na které si potřebuješ odpovědět dřív, než pustíš mléko do hrnce.
➡️ Klub sýraře je domov pro každého, kdo to s domácí výrobou sýrů myslí vážně. Členství ti otevírá Akademii sýraře — kompletní online kurz s 25 lekcemi a mým systémem 9 technologií.
Petr Rys syrar.cz · lektor sýrařství · více než 25 let praxe · exkluzivní distributor Coquard kultur v ČR