
Domácí tvaroh je jedna z nejjednodušších prvních výrob z mléka. Mléko udržíte při 28 °C, přidáte mezofilní kulturu a velmi malé množství syřidla. Přibližně za 12 hodin vznikne jemná kyselá sýřenina, kterou necháte odkapat v plachetce.
Tvaroh je dobrý začátek, protože na něm přímo uvidíte práci mlékárenské kultury. Aktivní práce je krátká. Většinu času mléko v klidu prokysává a vy jen sledujete teplotu a výslednou sýřeninu.
Tvaroh vzniká hlavně postupným okyselením mléka. Mezofilní kultura přeměňuje část laktózy na kyselinu mléčnou. Jak kyselost roste a pH se přibližuje hodnotě 4,6 až 4,7, kasein ztrácí stabilitu a mléko vytvoří měkkou, křehkou sýřeninu.
Velmi malé množství syřidla pomáhá hmotu zformovat, ale hlavní práci dělá kultura a vznikající kyselina mléčná. Tím se tvaroh liší od goudy nebo jiných sýrů sladké cesty, u kterých pevný gel vytváří především syřidlo.
Pro jednoduchý pokus potřebujete čerstvé mléko vhodné ke zpracování, mezofilní mlékárenskou kulturu, malé množství syřidla, hrnec, teploměr, cedník, mísu a čistou sýrařskou plachetku.
Konkrétní dávku kultury a syřidla určete podle objemu mléka, síly přípravku a návodu, který ke kultuře dostanete. Syřidla je u této výroby skutečně málo. Jeho úkolem je kyselou sýřeninu jen podepřít, ne převzít celou výrobu.
Mléko temperujte na 28 °C a přidejte mezofilní kulturu. Po jejím rozptýlení přidejte velmi malé množství správně naředěného syřidla. Mléko přikryjte, udržujte v klidu a teplotu držte co nejstálejší.
Při 28 °C vznikne dobře prokysaná tvarohová hmota přibližně za 12 hodin. Čas je orientační: rychlost ovlivňuje aktivita a dávka kultury, kvalita mléka i skutečná teplota. Hotová sýřenina drží pohromadě, odděluje se od stěny nádoby a kolem ní se objevuje čirá až žlutozelená syrovátka.
Hotovou hmotu přesuňte do čisté plachetky vložené v cedníku nad mísou. Plachetka leží přirozeně v cedníku a zachytí jemnou sýřeninu, zatímco syrovátka odtéká do nádoby pod ní.
Doba odkapání určuje výslednou konzistenci. Kratší odkapání dává měkčí a vlhčí tvaroh. Delší odkapání vytvoří pevnější hmotu. Sýřeninu zbytečně nemačkejte; nejprve nechte pracovat gravitaci a konzistenci kontrolujte postupně.
Správně prokysaná hmota je jemná, soudržná a má čistou mléčně kyselou vůni. Syrovátka se od ní zřetelně odděluje. Tekuté mléko bez vytvořené hmoty ukazuje na neaktivní kulturu, nevhodnou teplotu nebo nedostatečný čas.
Příliš výrazně kyselý a drobivý výsledek obvykle znamená delší nebo rychlejší prokysání. Při další várce pomůže přesný záznam teploty, času a použité dávky kultury.
Český tvaroh a francouzské čerstvé tvarohové sýry používají příbuznou kyselou cestu. Rozdíl vytváří hlavně konečná kyselost, kultura, množství syřidla, okamžik odkapání a požadovaná vlhkost.
Francouzský čerstvý sýr se často nechává méně prokysat, a proto bývá jemnější, méně kyselý a chuťově o něco sladší než klasický český tvaroh. Není to úplně jiná výroba. Je to jinak vedená práce se stejným základním principem.
Použijte čerstvé mléko, čisté nádoby a plachetku určenou pro potraviny. Mléko během dvanáctihodinového prokysávání chraňte před kolísáním teploty a nádobou zbytečně nehýbejte. Hotový tvaroh po odkapání rychle zchlaďte a skladujte v lednici.
Zápach po hnilobě, kvasnicích nebo výrazná hořkost patří mezi důvody, proč výrobek nejíst. Čistá mléčná a mírně kyselá vůně je naopak přirozená.
Domácí tvaroh ukazuje nejjednodušší podobu řízeného kysání mléka. Při 28 °C, s mezofilní kulturou a malým množstvím syřidla můžete mít zhruba za 12 hodin hotovou hmotu k odkapání. Současně pochopíte, jak teplota, čas a kyselost mění strukturu i chuť.
Na princip tvarohu navazuje Technologie 1: tvarohové sýry a pomalé kysání.
V Dílně najdete drobné a jednoduché sýry, na kterých můžete pokračovat po prvním tvarohu. Pokud chcete pochopit všechny hlavní cesty od mléka k hotovému sýru, Akademie sýraře je roční systematická výuka s vedením.